Potíže v manželství

"Odehrává se ve mně obrovský chaos, nezvládám své emoce a nevědomost, kterou cestou se vydám. Přichází pocity, že se vůbec neznám, nevím kdo jsem a hlavně co chci. Zůstat ve vztahu nebo ho ukončit? Kde nalézt pomoc a odpovědí?

Do rukou se mi dostává kontakt s doporučením na terapeutku paní Olgu Bukovjanovou. Přichází reakce "Co? Terapeut? Nejsem přece blázen!" Nejsem, ale jediné co teď vím je, že se potřebuji správně rozhodnout. Potřebuji najít, co hledám. Rozhoduji se pro pomoc. Netrvá dlouho a první schůzku mám dohodnutou.

Mé očekávání jsou prostá. Pár schůzek, nejlépe aby mi paní Olga hned odpověděla na všechny mé otázky. Vyřešeno, rozhodnuto, terapie ukončena. Realita je ovšem, jak už to tak bývá, trochu nebo snad úplně jiná. Otevírá se přede mnou roční cesta terapií, kde hlavně poznávám sebe samu, nacházím odpovědi sama a vím, co chci.

Po prvním sezení se na každou terapií začínám těšit. Mám pocit, že objevuji nový svět. Svět, ve kterém je to jednodušší a bezpečnější. Práce je to veliká a barvitá. Není to jen o sezení v křesílku          a povídání. Je to práce s tělem, s relaxační hudbou a dokonce i pastelkami J Obnáší spoustu slz, zloby a otevírání třináctých komnat, ale je to také úleva. Úleva, když víte proč, se s vámi děje to či ono, co    a proč vás stále dokáže rozčílit a jak to překonat. Přijde mi najednou jednodušší dělit se o všechny své nářky s "cizím" člověkem. Vždy odcházím uvolněnější a veselejší. Nechávám zde kus svého trápení    a odnáším si kus sebepoznání.

Teď po ukončení terapie, když přijdou slzy, umím si je vysvětlit, když mě něco zraní, umím se "zabalit" do svého bezpečného prostoru. Naučila jsem zklidnit sama sebe a rozhodovat se v klidu, ne pod tlakem a uragánem všech svých emocí. Věřím sama sobě a vím jaký je rozdíl mezi sobeckostí        a tím myslet i na sebe. Stala se ze mě sebevědomá žena, která ví, co v životě chce a co je pro ni důležité. Terapie mě naučila odvaze, svobodě a jak se postavit sama za sebe. To nejdůležitější co teď už vím, je že moje štěstí se neodvíjí od štěstí druhých. Své štěstí si v životě tvořím sama. A já se díky terapii rozhodla mít ráda sama sebe přesně takovou, jaká jsem ♥

Můj první odvážný krok byl nechat si pomoci, přeji i vám, kteří stále tápete, jestli do terapie jít, ODVAHU ;-) "

Věra, 30 let